Zpověď zlomeného srdce

22. června 2009 v 23:10 | Mish.k.a |  Nezapomenutelné okamžiky (fiction)
"Srdce jsou od toho, aby se lámala, názory od toho, aby se měnily..."

Zlomils mi srdce, ale já ti to nevyčítám... Nezlobím se na tebe... Vlastně - nemám k tomu ani důvod. Ano, ublížils mi, šíleně moc, ale já tobě snad ne? Jenom jsi vyrovnal skóre...ale ne, vlastně ani to ne. Já ti ublížila mnohem víckrát. Ale nemysli si, že mě to taky nebolelo...

"Odmítne-li žena tvoji lásku a nabídne ti přátelství, nepovažuj to za rozchod. Znamená to, že chce postupovat podle pořadí..."

Já si nezasloužím, aby mě kdokoliv miloval - abys mě ty miloval... Ale věř mi, že jsem opravdu nevěděla, jak moc tě to bolí! Myslela jsem, že tím, že u tebe pořád jsem, ti pomáhám, ale tobě to ubližovalo ještě víc...a že já se vůbec divím! Každodenně jsi musel vidět, jak tě odmítám...

Nechala jsem svou ruku ve tvé, když jsi mě za ni uchopil, zamyšleně jsem se prohrabovala tvými vlásky a bylo mi skutečně jedno, jak moc příjemné ti to je a jak ti to tím víc ubližuje...hlavně, že jsem se dobře cítila já - že jsem tě měla a to bylo skutečně jediné, na čem mi záleželo... Byl jsi můj... Kdykoliv jsem si řekla, tys za mnou přiběhl. Věděla jsem to a brala to jako samozřejmé. Nikdy mě ani nenapadlo, že by se to mohlo změnit. Věřila jsem ti, že mě miluješ a tedy nikdy neopustíš... Ach, jak naivní jsem byla!


Pak to přišlo - slzy, výčitky a loučení a já nechápala, proč mě to tak zatraceně moc bolí. Proč jsem celou noc probrečela kvůli někomu, koho mohlo nahradit tolik jiných... Do té doby jsem si to nechtěla přiznat - věděla jsem to, ale nepřipouštěla si to... Já ho taky milovala. Strašně moc, ale prostě jsem o něj nechtěla přijít... Což se pak stalo právě proto a mě teprve došlo, jak jsem se to chovala... Už nikdy to nebudu moct vzít zpět, změnit to, napravit, ale ten pocit beznaděje, která se mi roztéká tělem, když ho vidím s jinou, mě bude velmi dlouho a dostatečně trestat a proto vím, že se už tak nikdy chovat nebudu... Nebo je to proto, že vím, že právě takhle milovat už nikdy nikoho nebudu...??
___________________________________________________________________


Rozhodně jsem nezamýšlela, že z tohohle článečku vzejde co vzešlo, ale co už... Dostala jsem ze sebe pocity, které jsem potřebovala... Je jedno, co v tomhle mém povídání z mého života je a co není...vůbec na tom nezáleží, takže jsem se rozhodla, že tentokrát to skutečně nebudu objasňovat... Aspoň ne přímo tady...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ♥BeT...tYnQa♥ ♥BeT...tYnQa♥ | Web | 23. června 2009 v 15:13 | Reagovat

AcHoJ,pLoSíM zApOjIL/a By SeS v sOuTěŽi O nEj PhOtO  tÝdNe? DíKy MoC! sTaČí JeN aBy Si NaPíSaL/a ČíSlO pHoTa,kTeRé Se Ti NeJvÍc LíBí...:) UrČo OpLaTím!

2 Angee Angee | Web | 26. června 2009 v 19:09 | Reagovat

wow... dojemné... nemám slov...

3 → PlinQa  ←  **  Tvé eSBénko ** → PlinQa ← ** Tvé eSBénko ** | Web | 27. června 2009 v 19:48 | Reagovat

Alespoň chvilku jsi byla šťastná...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama