Můj zpovědníček

Další příběh, který se do mě zapsal.

10. května 2012 v 1:36 | Mish.k.a
Už ani nevím proč.. z čistého popudu, když jsem si dělala povinnou četbu k maturitě, jsem si stáhla trilogii Hunger Games .. a posedlost začala.


První půlnoc jsem otevřela Arénu smrti, druhou půlnoc ji dotáhla, a pak celý den ztrácela s Vražednou pomstou, abych se rovnou vrhla na Sílu vzdoru.. A u toho si pouštěla filmové zpracování, abych ztrácela dech nad tím, jak dokonalé mi to najednou přijde, ale jak ty dvě hodiny jsou málo, jak je to scéna za scénou a i když chybí maličkosti, tak chybí.. nejradši bych tam fakt všechno :)

Pocity po přečtení knihy jsou taky jiné.. na konci filmu jsem se naštvala za úděl Katniss, viděla pravou a nenaplněnou lásku v Hurikánovi. Ale kniha vám vždycky dá víc.. popíše hřejivý pocit při polibku, který je na plátně prezentován jako cesta k přežití .. Pocit, který dobře znám, i když ona neví, co s ním.

Jo, chytlo mě to. A proto si musím vzpomenout na Hostitele. Není to stejné, ani můj vztah k tomu. Pamatuju chvíle, kdy mě Hostitel lámal a já si mohla oči vybrečet.. zabýval se tím vnitřním světem a tou nezměrnou láskou.. Hunger Games jsou jiné. Ano, brečela jsem. Ale hrůzou z toho, co se tam dělo.. i když jsem tušila kam to spěje, bylo to vždycky jenom horší..

Přiznávám, že konec mě zklamal. Uklizení jednoho mužského cesty (sice pochopitelně, ale moc.. rychle, náhle, samozřejmě).. A naservírování druhého na pomalu poslední stránce. Někde se tam nějaká romantika pro mou dušičku našla, ale o tomhle to prostě nebylo a tak si musím vystačit se závěrem.

Když tedy šeptá: "Miluješ mě. Skutečnost, nebo iluze?"
Odpovídám: "Skutečnost."

A stejně.. musím uznat, tahle (možná jen pro mě) romantika chvíle mi vehnala slzy do očí.. Abyste chápali, on se tak trochu zcvoknul a chodí na něj řekněme záchvaty..

Svírám jeho ruce tak pevně, že ho to musí bolet. "Zůstaň se mnou."
Jeho zorničky se stahují do velikosti špendlíkových hlaviček, ještě jednou se zvětší a nakonec se vrací do podoby, která se blíži normálu. "Napořád," šeptá.

Což samo o sobě celé je odkaz na chvíli ze druhého dílu, kdy ona má noční můry, on ji chrání svou náručí a ona ho prosí, aby s ní zůstal.. tehdy mu nerozumněla, ale nakonec si vzpomněla na to, co jí odpověděl.. Napořád.

Ach, já abych nebyla romantik :)) A konečně mám klid na učení, protože vím, jak to dopadlo, vím, s kým skončila a můžu už jen tak spokojeně snít. Miluji ho! :D Začalo to v prvním díle, ale zpečetil to druhý. Ale skutečnost miluji víc. A toho skutečného.. ač je pro mě nedosažitelný úplně stejně.

A teď tu přes hodinu sedím a vybírám video a jsem zklamaná z kvality, i když dobře vím, že dvd ještě nevyšlo, tak za to oni na youtube nemůžou :) já to prostě jen chtěla dokonalé a jelikož ani na zamýšlenou písničku jsem nic slušného nenašla, dám tu video s mojí kdysi šíleně oblíbenou ..


Ale jo. Dám to sem..


.. a vím, že nepůjdu spát, i když znovu je už dokonce po jedné a já debil tu furt sedím. Skvělé.

A já tu dám ještě další protože.. protože.. jo. Protože prostě musím.


Edit: K učení si pouštím playlist pár písniček, a když mi hraje Poison and Wine, nemůžu se zbavit vidiny Katniss a Peety.. pak mi došlo, že na tu písničku jsem přišla právě u jejich videa, prvního, které jsem kdy viděla, a tak jsem ho musela najít.. Bylo vytvořené ještě před uvedením filmu, a tak je poskládané z mnoha jiných, ale to nevadí..

Ooh, oh i miss you

4. května 2012 v 13:24 | Mish.k.a

i love you more then i did before♥
and if you ask me i will stay♥

Nechci o ničem psát. Není o čem. Ani maturu nechci rozebírat. Uvidíme, jak se to vyvrbí. Na to teď už nemá cenu myslet.. moje hlava se zabývá jinýma věcma. Ne, není to počet otázek na ústní.. Jsou to texty písniček. Texty a moje srdce.. Jsem naštvaná, neuspokojená a zaseklá. A to je na nic.

What doesn't kill you..

25. února 2012 v 11:47 | Mish.k.a
Víkend začal hodně špatně.. poprvé jsem měla pocit, že celá plavu v obrovském zklamání.. až jsem z toho zase spala.. pátek a já s hlavou zabořenou v polštáři.. bylo mi smutno. Nechtěla jsem být tak sama, ale večer, když mi to definitivně došlo, už bylo na všechny domluvy pozdě..

V devět už jsem definitivně postrádala chuť dělat cokoliv.. ale to byl ten čas, kdy se mi ozval kamarád.. a do dvou hodin byl u mě.. měli jsme si co říct, navrhla jsem to já, protože 1) jsem nechtěla být jen sama, 2) bylo to tak fakt lepší..

Pár hodin u mě pobyl a zase jel.. v předchozích ohledech mi bylo líp, v jiném hůř.. brečela jsem.. prostě tekly slzy.. v hlavě jsem měla všechny roky, kdy mi ubližoval, kdy jsem trpěla. A on si to ani neuvědomuje.. to zabolí.

Ale všechno je to pryč a nezáleží na tom. Je sobota a zase tady sedím sama. Sama.

And I will always love you..

16. února 2012 v 19:17 | Mish.k.a
Dneska jsem dokoukala BBT, zkoukla Glee a.. šla spát.. netbook nemělo cenu ani zapínat, protože jsem zavřela oči a kašlala na všechno.. ale sny se nezapřou..

Vlastně jsem měla na půl sedmou budík, ale spíš než to mě vzbudila sms.. Ne nevýznamná, to naopak, ale ne nějak extra nečekaná.

Ale i když se nemusí zdát, jsem v pohodě.. směju se, funguju a sakra ani nebrečím.. to bych pořádně potřebovala, ale vždycky se tak rychle oklepu, postavím na nohy..

Ztracená bloudím dál svým snem.

A teď je ta chvíle, kdy jsem si z ničeho nic vzpomněla na podrobnosti toho snu. Sakra nedivím se, že nemám náladu.. síla.

Noční můra, kdy vám už i vlastní telefon oznámí, že dané číslo si mě zablokovalo.. jeho jsem viděla z dálky, křičela na něj, ať stojí a prostě kupa okolností.. asi mě to fakt žere, že.. a Simča chce v pátek vyrazit do ulic.. a já prostě nevím. A cítím se divně. A zelený čudlík se mnou už nic nedělá, protože absolutně nic
nemění..


Cítím se, jako bych měla vybuchnout, ale v hlavě nemám vůbec nic. Všechno mi to evokuje v srdci.. a i když to bolí, nechám to tak.. na mě nezáleží. Hlavně neztrácet kontrolu, hlavně být tu pro ně, mé kamarády. Já už to zvládnu. Ať si mi srdce třeby vykrvácí, já půjdu dál.. a budu milovat. Co bych pro něj neudělala.. i když to byla všechno jen hra, ve které jsem nad sebou ztratila kontrolu. Kterou jsem prohrála.. ten kdo má rád míň, ten má vlastně štěstí. A já to opět nejsem..

Bezvýznamné žvásty zpoza lavice

15. února 2012 v 9:49 | Mish.k.a
Jelikož tento týden jsem se rozhodla poctivě do té školy docházet, sedím teď těžce unavená a znuděná v dvouhodině programování.. Nemůžu se dočkat, až pojedu domů, ale proč vlastně..

Je to tak každý den - dojedu tam. Kouknu jestli je něco k jídlu, kdyžtak si to udělám, jdu do pokoje a... včerejšek byl jednoduchý - zapla jsem stahování, vypla všechny komunikátory a prostě ležela.. nakonec jsem i usnula a spala až do večera.. podle toho taky vypadala moje noc a dnešní vstávání..

Poslední dva dny se dívím, že vůbec funguju.. jsem vyčerpaná. Z bytí, ze školy, z dojíždění, ze samoty, ze snahy, z nezájmu, ze starosti, z potřeby pomoct, z věcí doma .. Potřebovala bych oddech, ale ten už teď nebude nějaké období.. stejně myslím, že to nezvládnu.. další termín září no.

Chtěla jsem včera napsat článek, ale nebylo o čem.. ne, že by teď bylo, ale nějak to potřebuju.. pro sebe. Jako by všechno na chvíli zmizelo ze mě a byla z toho jen bezvýznamná písmenka.

Cítím se sama. Zamotala jsem se do toho a už vím, že čím víc se budu snažit z toho dostat, tím horší to jen bude.. takže neřeším. Bolest zvládnu, zklamání je na denním pořádku a nakonec.. *sarkasticky řečeno* - všechno bude dobrý, že jo..

Chybí mi, jak to dokázalo být jednoduchý. Sice bezvýznamný, ale jednoduchý.. příjemný. Snad jsem se měla i na co těšit.. :) Teď je to na nic a mě se to nelíbí, snad už mě to ani nebaví.. Ale jak říkám, řešit už to nebudu, protože sama nevyřeším nic.. a nakonec - mám teď jiné věci, kterýma se zabývat.. důležitější. Protože pro něj tu vždycky budu.. jasně, pro něj bych byla klidně taky, ALE..

Mám v těle 206 kostí, které mi můžeš zlomit, a ty debil mi zlomíš srdce..

12. února 2012 v 20:57 | Mish.k.a
Měla jsem plán. Ale to předbíhám.

What can you do when your good
isn't good enough?

Celou dobu to bylo dobrý. Dostala jsem se duševně až tak daleko, že to bylo dobrý. Ale pak přišel ten večer..

Nebyla jsem smutná.. ani naštvaná. Prostě to jen bylo horší než normálně. Čtvrteční večer.

A tak jsem napsala jemu.. není se co divit.. potřebovala jsem si s někým popovídat. Prostě popovídat. A on nakonec taky..

Existuje náhoda? Nevím, ale potřeboval mě.. potřeboval někoho.. a já slíbila tu pro něj být kdykoliv.. přišlo to jako na zavolanou. A tak jsme si povídali..

A byli v háji.. Já si to tak nepřipouštěla; jestli se mi do očí draly slzy, posílala jsem je šupem zpátky.. ale on na tom byl hůř. Takže co následovalo bylo nějak.. samozřejmé. Pátek - školu jsem vynechala, on přijel. Mluvili jsme, sdíleli okmažik. Byli jsme k pláči. Pomohli si. Ničeho nelituju.

Večer ve vaně jsem poprvé začala brečet.. věděla jsem, že je konec. Cítila to. Chtěla jsem to udělat sama, hned šance druhý večer - na plese. Chtěla jsem si na papír sepsat body a mít takový ten velkolepý proslov jako je ve filmech, ale když jsem ráno vstala, pamatovala jsem si jen začátek a konec. Zklamal jsi mě. Miluji tě.

Nechala jsem to být. Ještě si to rozležet. Den utíkal; sbalit se, jet ke kámošce.. a najednou byl večer a já.. věděla. Nemusím nic ukončovat.. stačí, když to tak budu brát. Zřejmě jsem se přepočítala.. a teď je neděle večer a já si vyčítám, že jsem to neudělala. Vyčítám si všechno. Vyčítám si prosinec. Vyčítám si pitomý facebook.

A vím, že na všechno.. na všechno už je pozdě. Věděla jsem, co se stane. Věděla jsem to hned a ten alarm, který mi pípal 30.12.2011 okolo půlnoci nebo možná už jedenácté, ten jsem měla poslechnout a třeba se hned sebrat a utíkat.. hlavně se dostat co nejrychleji pryč. Nestála jsem o víc, než kamaráda.

Na všechno je teď už pozdě :) A já budu v pohodě.. rozdýchám to, zvyknu si. Nikdy jsem nebyla dost dobrá nikomu, ke komu jsem začala něco cítit, takže.. to půjde. Když někoho omrzím, chápu to. Neřešit. Zlomené srdce taky přece jednou přebolí..

Trvalo minimálně rok a půl, než jsem věděla, že bude v pohodě zase ho i jen elektronicky potkávat.. teď to bude jiné.. jaké, to teprv uvidím :)

Změna

7. února 2012 v 23:24 | Mish.k.a
Ani nevím, kde začít. Úplně prvně jsem jako vždycky začala výběrem obrázku.. uhranul mě ihned na úvodní stránce, a tak je tady.. Takový symbolismus :) Trošku.

To, jak se teď cítím, je velmi zvláštní. Mohla bych být naštvaná, ale nejsem. Říkají mi, že jsem zamilovaná, ale nejsem. Změnila jsem se.

Dneska v knihovně nám předčitaly dvě paní RUR. Krátkou pasáž, kdy robot prosí o pitvu svou namísto robotky, kterou miluje.. já se otočila na kamarádku, zašeptala "emotivní!" a začala brečet.. Stále "romantička". (Uvozovky bych měla vysvětlit, ale momentálně se mi nechce! :D )

Ale je tu velká změna. Nejde o to, že nedepčím. To prostě jako co.. svět se točí dál, já vím. A všem, co mi ublížili, pořád přeju jen to nejlepší. Ale to jak věci vnínám.. to se změnilo. Věci s ním. Je to tak teď lepší.

Jak mi bylo před chvílí řečeno - získala jsem nadhled. A to je sakra dobrá věc.. Jsem díky ní v pohodě, neustále :) Mohla bych to pitvat, mohla bych si to nějak brát, ale.. proč? Hlavně tyhle dny zažívám obrovské deja-vu s věcma dva roky zpět, ale ty jsou prostě pryč a minulost se opakovat nebude. Nelhala jsem, když jsem napsala, že nejsem zamilovaná. Jen jsem neřekla všechno.

A tak tu sedím, neustále si pouštím naprosto depresivní song a.. je mi fajn :D Nejsem blázen, i když to láska z lidí často dělá.. Mohla bych si stěžovat na tolik věcí, ale.. proč.. :) Nezahořkla jsem, jen.. získala nadhled. Mé srdce zůstalo stejné. Pořád cítí to samé.

A uvědomuju si, že si vůbec neuvědomuju, o čem jsem to tady celých několik minut psala a popravdě.. v jedenáct večer s očima tak tak otevřenýma je mi to úplně jedno!.. :D Jedno vím jistě.. že to zas bylo určitě celé úplně jiné, než jsem zamýšlela!

Všechno a přitom nic

5. února 2012 v 17:37 | Mish.k.a
Dřív nebo později to přijít muselo. Prostě začnu od začátku..
________________________

Poslední dobou se mi hlavou honí nejrůznější kraviny, ale jedna se pořád vrací.

Pamatuju si úroveň jasu tamějšího slunce při západu, pamatuju si vůni tamějších stromů, pamatuju si jeho vtípky, úsměv i roztřapené vlasy. Koho by tehdy napadlo, že za několik let pro mě bude tak důležitý?

Jasně, už tehdy se mi jako děcku líbil, ale kdo by tomu dával nějakou váhu.. Párkrát jsem ho zahlédla i nějakou dobu po tom, ale.. Co jako? Usmála jsem se a šla dál..

Tím to pro mě tak nějak končilo a skončit to taky tak mělo. Myslím.

A roky ubíhaly, sociálních sítí přibývalo. A konečně tu byl facebook, profilové fotografie a tlačítko přidat do přátel.. Paměť na tváře a jména udělala své. Tedy, v mém případě..

Prosté chvilkové zamyšlení

4. února 2012 v 15:45 | Mish.k.a
Sobota odpoledne. Bez lidského kontaktu od včerejšího rána. Sama..

Nevím proč, prostě jsem si otevřela blog, stáhla první obrázek, na který jsem narazila ve své složce ke článkům a začala psát.

Je to jen chvilka, ale už vím jak tuhle chvíli pojmenovat. Apatie. Ale z toho se dostanu :) .. jako ze všeho. Udělal mě silnější. Dělá to zas. Už přežiju všechno..

Hrozný pocit, když nevíte, co chcete. Horší, když víte, ale mít to nemůžete..

Pro jednou jsem si zase 100% jistá, že vím.. ale k čemu mi to je.. není to na mě. Ale nejsem hloupá. Nejsem naivní. Chci, ale nevěřím. Doufám.. ale nevěřím. Dokonalé.

Tolik věcí, co se teď děje.. a zároveň neděje. Všechno je to jen uvnitř mě. Tamten, tamta, tamten.. a tamten. Je toho moc. Většinou horší než lepší.. ale to člověk neovlivní.

Hlava mi třeští.. doufala jsem, že dneska už to bude dobrý. Ne že bych si myslela, že i za tohle může furt ještě ten alkohol, ale.. doufala jsem, že všechno zlý pomine, jen co se vyspím.. Nepominulo. Nic nepřišlo. Display nesvítí..


Když pomyslím na čtvrtek.. je mi prostě divně. Bavila jsem se.. TAK MOC. Ale nechápu, co jsem si myslela.. co se stalo, že se to zlomilo.. Vodka s tím, vodka s tamtím.. Připít si tam, připít si tuhle.. A pak černo.. blbnu s holkama.. černo.. tančím s tamtím... černo.. dřepím u záchodu.. černo.. auto.. černo.. postel.. konečně spánek. Šílené ráno, šílené odpoledne. Zahrabaná v posteli. A v ní jsem doteď. Sama. A už je sobota..

Nelituju, že jsem se s ním rozešla. Jen mě mrzí, že jsem tak sama.. Jsou lidé, kterým bych se ozvat mohla.. ale já nechci. Včera jsem být sama opravdu chtěla, potřebovala jsem to.. Ale dnes. Nechci být sama, nechci být s kdekým. Vím, co chci. A chci to a nic jiného. I když to zkouším. Ale to vlastně není můj problém poprvé.. vždyť s Danem jsem začala chodit právě proto, abych s tím přestala.. abych přestala být věrná něčemu, co ani neexistuje. A teď se mi to děje zas. Co je na jedné puse.. nebo dvou.. jsem sama, a tak to kdo ví jak dlouho ještě bude.

Už nechci druhé nejlepší. Chci to, co chci. To je ten problém.

A tímhle videem to vlastně dnes začalo..
Gossip Girl.. tak moc jsem u sté výroční epizody brečela..
A tohle je jen výtažek..

Pretending

14. října 2011 v 0:21 | Mish.k.a
Will we ever have a happy ending,
or will we forever only be pretending?

Chtěla jsem. Opravdu chtěla. Měla jsem vizi. A teď nic. Ty dny jsou pryč. Možná už nikdy nic pořádně nenapíšu.. a možná je to taky dobře.

..
______________________________

Poslouchám pro změnu Skyscraper.. Slzy. Jsou. Tolika věcí lituju.. a zároveň ničeho. Tolik bych toho udělala jinak, a zároveň.. co? Miluju ho.. tak moc.
______________________________

Nikdo to nikdy nepochopí. Někdo to ani nikdy nepozná. Já jen vím, že ho chci.. je skoro půl jedné a já.. ho.. CHCI.

Noční snění

25. srpna 2011 v 7:51 | Mish.k.a
Odjakživa se mi často zdají sny a vždycky to stojí za to.. kraviny.. nebo věci, co by se mi i fakt líbily.. dneska to druhé.. v realitě to není moc dobrý, v to kamarádství moc nevěřím.. a už je asi i po všem.. v tom snu se snažil, psali jsme si sms.. bylo toho víc a bylo to krásný.. a já bych to tak chtěla, i když by mi to stále rdásalo srdce.. a Dan seděl v pozadí.. hm, tohle nikdy nepovolí.. ale Dana kvůli toho neopustím.. nechci být sama a on je úžasný.. co jiného by mě asi tak čekalo?

Pocit

21. srpna 2011 v 19:40 | Mish.k.a
Znáte taky ten pocit..?

Začíná to písničkou.. posloucháte text.. myslím to, kdy je ta písnička super a všechno.. ale vy to ještě nezažili.. >> jdeme dopředu.. půl roku pryč, slyšíte ji zas a najednou to cítíte.. sakra, tohle se zrovna teď tak hodí!!..

Jo.. tohle poslední dobou s několika písničkama zažívám.. třeba I love the way you lie.. atd atd.. dneska jsem natrefila na Opak ft. Misha - Mal som.. dojemné.. chci si stáhnout tu sérii filmů Nesmrtelní a udělat si svůj obrázek po tom, jakou kritiku na to jsem četla..

Hlavní je, že jsem dospěla k dalšímu.. blíží se týden tomu a zase otevírám oči.. probouzím se.. Dan mě miluje. Dan by se pro mě vzdal všeho.. Dan tu pro mě je.. Dan si mě zaslouží, Dan mě má a mít bude.

Playlist

18. srpna 2011 v 14:12 | Mish.k.a
Většinou nechávám název článku až nakonec, protože pokaždé když ho zadám hned, skončím beztak úplně někde jinde :) ale dneska jsem ho bez přemýšlení zadala.. Playlist.. v úterý jsem si jeden vytvořila a.. teď ho neustále poslouchám.. a z úryvků písniček skládám svůj příběh..
____________________________

V této chvíli už mám jakous takous skládačku udělanou.. Pokoukala jsem po textech, snažila se ať to postupně aspoň minimálně navazuje a všude se viděla..

Veškerý originální text je ve formě odkazů na youtube a určitou písničku.. Jinou barvou je překlad.. kdyby měl někdo problém..

Takže gratulace, úspěšně jsem se vyhnula nevyhnutelnému.. uklidit ten svůj bordel.. a místo toho se zaobírala něčím.. takovým..

Pouto

16. srpna 2011 v 13:01 | Mish.k.a
Ani nevím, kde začít..

Asi to vezmu od konce.. přes začátek.. směrem k teď.. je to složité.. jsem zmatená.. nechápu. Ale tak nějak.. věřím.

Třídní akce.. D jsem sebou nebrala.. moc se mi tam nechtělo.. z mých důvodů.. neustále jsem měnila názor.. Ano, ne, vůbec, ano!.. Co na tom.. nakonec jsem se prostě sebrala a jela.. a.. nelituju. I když pohled na mě teď je opravdu k pláči. Oči opuchlé, nálada pod psa.. D je u mě.. nechovám se normálně.. nejsem jako vždycky. A s mojí paranoiou.. on je taky nějaký divný. Jenže vím, že si to jen namlouvám.. cítím se provinile.

A cítím se ještě víc, když myslím na to, že bych to do té včerejší noci chtěla vrátit a ještě chvíli v ní zůstat.. udělat, co jsem nestihla.. říct, co jsem neřekla.. ale je to pryč :) a nějak.. nevidím to, že by se něco změnilo.. i když bych si to přála..

A místo, abych byla s D, vypisuju se tady z tohohle.. bude toho víc.. ale ne tady.. na mém dalším blogu.. čas zase tam mrknout.. já jen, že.. jsem byla a pořád jsem šťastná.. s D.. jak bych mu kdy mohla ublížit.. nechci to udělat a vyhýbám se tomu, ale.. kdo ví, co přinese budoucnost :( Jenže.. já nechci být sama.. NECHCI.. a kvůli něčemu chvilkovému si to nepokazím.. nemohla bych s ním být, kdybych.. nevím.. něco provedla.. ale stejně.. opustit ho, zabilo by ho to.. a to by opravdu muselo stát za to, tohle riskovat..

A tak tady už hodinu pojídám kousek dortu k mým narozeninám, vším se zaobírám...... a sere mě to. Proč to muselo takhle skončit? Proč? Proč se to tak posralo??.. Proč.. tak jako tak.. jedno je jisté.. nikdy, NIKDY na něj nezapomenu.. nikdy.. Na to je to až moc silné. A to mě děsí.. co já bych pro něj neudělala.. kromě zjevného..

Sen

5. srpna 2011 v 12:54 | Mish.k.a
Mám svůj sen.. neříkám, že se splní, já bych si to jen přála.. lehce doufala.. to snad můžu.. navíc je to jako pohon, co mě požene dál. Protože nic není zadarmo a tohle rozhodně ne.

Prvně, než budu cokoliv plánovat do budoucna, musím odmaturovat :) a nebude to snadné, jenže tohle je něco, co bych opravdu chtěla.. vysoká.

Mám ji už i vybranou. V Olomouci.. byla bych na koleji, zažádala si o ubytovací stipendium.. požadavky bych splňovala.. kdybych se na školu dostala :(

Jasně, tady vystávají problémy i co bych sakra dělala se svým kocourem a co Dan.. už jsem mu naznačila, že se dívám na vysokou v Olomouci, ale myslím, že mě nebral moc vážně. Záleží mi na něm a chápu, že by to bylo něco jiného než teď, ale to bychom přece zvládli.. i když se mi od něj nebude chtít.

A vím, je to za dlouho, ale je tu ta věc, že mě ani na chvíli nenapadá, že už spolu třeba nebudem.. nenapadlo mě to ani jednou za celý náš vztah.. až teď nedávno u mě byla kámoška, já jí vyprávě něco co snad plánuju s ním přes Vánoce a ona jakože aha.. a ty spoléháš, že spolu ještě budete?.. a já aha.. tak to mě ani na chvíli nenapadlo.. protože s ním chci být a on chce být se mnou.. Náš vztah se neustále posouvá dál a když už si myslím, že je to prostě perfektní, za měsíc se obrátím zpět a uvědomím si, v jakém začátku jsme stále byli.. jak řekla moje mamka, hodně rychle to mezi náma graduje.. a mi to ani trochu nevadí.

Téhle písničce jsem hned na chuť moc nepřišla,
ale pak tak jednou ležím.. poslouchám ji..
a najednou se mi líbí..
The reason I love you is you!♥

The reason why I smile :)

4. srpna 2011 v 12:51 | Mish.k.a
Děvče: Milion důvodů proč utéct, tisíc proč se nevrátit, ale taky jeden proč zůstat..
Chlapec: Jaký?
Děvče: Ty ♥..


Daneček♥

Jedno slovo, jedno jméno, ale vysvětlím jím všechno. Miluju ho. Poslední dvě noci spal u mě, i když jsem musela do práce jedno ráno a bylo mi s ním jak jinak než úžasně♥

Strejda je na pár dní pryč, tak u mě mohl Dan v klidu být.. ale od příštího týdne už to řešit nebudu.. budu mít osmnáááct :) hm.. když myslím na tu noc.. řekl mi, že mě miluje.. a pak znovu.. a znovu.. a pak se zeptal jestli miluju já jeho.. nadechla jsem se.. sklopila oči.. znamená pro mě tak moc.. a mlčela.. prosil.. ať řeknu aspoň ano.. řekla jsem ano, ale.. to ještě nic neznamená.. nepočítá se to.

Noc druhá. Řekl mi to jednou, a pak na požádání opakoval a opakoval, jak jsem chtěla.. a já čekala jestli to bude chtít po mě taky, ale ne.. protože v té chvíli.. už by to šlo.. jen kdyby mě trochu pobídl.. ale už je to pryč.. a já si to nechám na jindy.. možná na svoje narozeniny.. nevím.. jen vím, jak moc jsem s ním šťastná♥

Za chvíli pětiměsíční výročí, pak ještě chvíli a už trumfnu vztah, co trval nejdýl, než jsem ho skončila.. i když jsem to nutkání měla déle.. zato teď.. vůbec♥ On je ten pravý.

Je mi fajn :)

24. července 2011 v 0:51 | Mish.k.a
Co napsat :) tak si tu sedím, spát se nechystám, a tak že prý něco málo zas napíšu..

Před půl hoďkou nějak jsem přijela domů, jsme byla s mamkou na takové menší garden party :)

Chtěla jsem být doma dřív, ale proč.. Dan už dávno spí a co já bych na netu seděla.. beztak mě to nebaví.

Teďka akorát sedím na facu, ale už nevím kdy je to naposled co jsem tam hodila status nebo třeba i odkaz.. spíš tam jen.. existuju.. mám páru :D a mi to vyhovuje.. taky nemusím zapínat icq a funguju na chatu..

No.. myslím že se už jen hodím písničku a budu.. se zabavovat jinde.. :D já nevím :D asi otravovat lidi na chatu.. :D:D

Hledám přátele. Zn.: Ty "pravé".

22. července 2011 v 0:19 | Mish.k.a
Je to tak. Dneska se mě dotkla těžká depka a to podoby - sakra, nemám žádné přátele :(

Mám úžasného kluka, kterého miluju a jsem s ním moc šťastná, ale když na to dojde, nemám žádnou jednu jedinou opravdovou kamarádku.. bavit se dá vždycky s někým, ale přátelství.. já už na něj ani nevěřím. Protože lidi jsou jací jsou.

Nenávidím to. Nenávidím to být sama, nemít ten pocit, že je někdo, komu můžu 100% věřit a on bude věřit mi.. Jenže jen tak někde na ulici tohle nenajdete.

Je tolik způsobů jak přátelství zničit, ale jak takové najít, utvořit, .. to už vám nikdo neřekne.. a mě to mrzí..

Jsou lidé, které mám ráda.. se kterýma si mám i co říct.. ale jsou to jen nějací tací kamarádi.. aspoň po jistou dobu..

Jenom nějaké kecy.

20. července 2011 v 14:28 | Mish.k.a
Doma jsem už od pátku, ale nějak se k ničemu nemám.. na chatě bylo fajn, ale hned první den oba spálení :D to byly noci :D no... :))

V pátek šupem na Harryho, bylo to fajn a pak návštěvy mojeho maroda.. angína. To tím slunkem a bazénem večer.. zřejmě to nezvládl, ale já naštěstí v pohodě.. jenže sotva se u mě nalezne záhadná touha se opálit, začne pršet a pršet ..... :(

Dan měl přijet dneska, ale myslím že se mu nebude chtít, když tak leje.. na kole.. mohla bych za ním zajít, uvidím.. čekám až se mi ozve, že je z práce doma.. a jen se tu nudím..

Včera jsem jen tak ze zvědavosti koukala po obrázcích na nový design, ale nic podle mých představ.. chtěla jsem pěkný letní.. slunce, motýlci, .. atp.

Snad to počasí brzy přejde, už z toho na mě jde depka.. sama v pokoji. Kdybych aspoň našla barvu na vymalování.. mám kousek pokoje fialový a zbyl mi ještě kyblík barvy. Doufám, že je v použitelném stavu, protože chci domalovat ještě jednu stěnu.. mám s pokojem velké plány. Na ikei už jsem si zařídila účet a nákupní seznam :D vybrala jsem si tam i nálepku na stěnu.. no.. moc se těším jak to nakonec dopadne. Jediné co mě brzdí jsou peníze.. přijdou až tak za měsíc.. ale to se už nějak vydrží :)) pak snad vyfotím.. jestli se mi to bude líbit :D

Při koukání na Gossip Girl jsem taky odkoukala takovou sladkost.. makrónky po česky :D.. vygooglila jsem si je a chci je zkusit, i když to prý není žádný med, aby se to povedlo.. nevadí.. já to chci prostě zkusit :D dělají se i barevné, ale já chtěla jen kakaové a s pařížským krémem.. ten je ovšem taky kapitola sama o sobě, takže na to půjdu postupně..

A jak tak koukám na datum, už brzy mi začíná taková letní brigáda v makru.. moc mi to nehodí, ale tak aspoň něco.
__________________________________________________

Původně jsem článek psala před asi hodinou nebo dvěmi, ale strejda pro mě poslal, ať udělám jídlo pro bráchu :) takže jsem šla.. nasraná, že ani o vlastní děcko se nepostará. Jako vždycky neschopný.

Štramberk

8. července 2011 v 15:31 | Mish.k.a
Je to už tak.. chystám se na Štramberk. Teda, chystáme. Domluvené to mám, trasu naplánovanou a v úterý s Danečkem vyrážíme..

Cestu už myslím s mými úúžasnými schopnostmi nějak zvládneme a já to tam zas uvidím po hodně, hodně, hodně dlouhé době.. Nebyla jsem tam už roky. Nějak jsem nechtěla..

Ale teď to bude jiné. A budu tam s ním :)) Musím ho zavést na tolik míst.. aspoň, že máme čas do pátku.. to se musím vrátit kvůli kina.. jdem na Harryho.. moc se těším na to slavné zakončení :)

Tyto prázdniny by měly být super.. za něco stát. S Danem a tak.. k osmnáctinám dostanu nějaké peníze, tak si udělám úpravy v pokoji.. nová postel, poličky, obrazy, zrcaldo.. už mám vybrané všechno, jen ať ty penízky už přijdou :) už se na to všechno moc těším.. ještě jak to s Danem pokřtíme :)

 
 

Reklama